Život je boj - tak se tu všichni pozabíjejte a já bych s dovolením prošla.

Můj názor na... Undertale

16. ledna 2016 v 13:12 | Judi |  Mé kecy a názory


Undertale je hra, která vyšla 2015 a získala také nálepku "overreated", tzn. preceňovaná. Tedy, ne oficiálně, ale jen u těch, kteří kvůli nadšeným komentářům čekali dílo tisíciletí. Ale musím říct, tahle hra si mě velice podmanila a řadím ji tudíž ke svým nejoblíbenějším.
Pozor, následující článek obsahuje prozrazení děje!



Undertale je zatím známá jen v okruhu Youtuberů a mám dojem, že v Česku moc známá není, ale může to být jen můj dojem. Já ji objevila u anglické youtuberky Minx, a upřímně, první dojem hra moc neudělá. Začíná nějaký příběh, děj, který vysvětlí, co se stalo mezi lidmi a monstry. Příšery jsou zahnány do podzemí a vstup zpátky na povrch je bráněn bariérou, kteří vytvořili lidští mágové. No, a vy si jdete na horu, zakopnete o kořen a spadnete do jámy. A tady začínáte.

Díra v zemi je velice hluboká. Neexistuje možnost, že byste vylezli zpátky nahoru, ale zároveň se vám jako zázrakem nic nestane, protože spadnete na záhon žlutých květin. Jakmile jdete jedinou možnou cestou dál, potkáváte první příšeru - žlutou mluvící květinu. Ta vám vysvětlí, jak se vlastně bojuje, ale ve skutečnosti je to mrcha, která vás chce zabít a chce vaši duši. Lidské duše jsou pro podzemí velice důležité, protože se sedmi dušemi můžete rozbít bariéru a dostat se na povrch. Naštěstí vás zachrání další důležitá postava (a boss) této části příběhu - Toriel.


Toriel je vlastně taková máma, která se vás ujme, provede vás ruinami a zavede do svého domu, kde se o vás postará. Pořád se vlastně jedná o jakýsi tutoriál, kde se učíte buď bojovat nebo udělit milost, a procházet bludištěm (ano, hádanky a skládačky, o tom ta hra taky je!). Nechci tu probírat dopodrobna celý děj, ale dokud se nechcete dostat z ruin, je to trochu nuda. Minimálně to můžete využít k příležitosti nasbírat nějaké EXP a peníze.
Než se Minx dostala k východu z ruin, říkala jsem si, že hra asi bude stát za starou belu. Vážně mě to nezaujalo. Tedy než došlo k souboji s Toriel.
Tato milá postava, která vás chce adoptovat, vás samozřejmě nechce pustit z ruin. A tady máte možnost ovlivnit konec svého příběhu.

Hra má spoustu možností, jak můžete skončit. Asi 9 neutrálních endingů, jeden pacifistický a jedna genocida.
GENOCIDU spustíte tím, že všechny po cestě z ruin zabijete, získáte EXP (tím si zvyšujete level) a zabijete Toriel. Potom musíte zabít všechny příšery, které se na daných úsecích objevují. Ukládací hvězda vám prozradí, kolik jich zbývá.
PACIFISTOU se můžete stát po tom, co všechny postavy včetně bossů ušetříte (ano, jde to!) a propustíte je z boje. Tím pádem NEZÍSKÁVÁTE EXP a nezvyšujete levely. Na druhou stranu dostáváte tím jiné možnosti hry, které se v genocidě neotevírají!
NEUTRÁLNÍ ENDING vzniká podle toho, koho v příběhu zabijete a koho necháte žít.

Vzhledem k tomu, že děj se mění podle toho, jak hrajete, je myslím zbytečné ho tu obsáhle vysvětlovat. Já přestala po nějaké době youtube s touto hrou sledovat, protože se kvůli nátlaku hráčů Minx naštvala, začala všechny zabíjet, získala neutrální ending, hru prohlásila za ztrátu času a zahodila to. Myslím, že kdyby měla příležitost hru pořádně prozkoumat, nezahrnula by to do svých "herních zklamání 2015" (tak se jmenovalo jedno její video).

Co mi přijde fascinující? Mimo spousty endingů a možností hraní hry je zajímavé i to, že pokud restartujete hru, tak si hra pamatuje, že jste ji předtím hráli a jak jste ji hráli. Když já asi potřetí restartovala hru, žlutá kytka mi místo normálního pozdravu řekla něco ve smyslu: "Ty nemáš nic lepšího na práci?" A u setkání se dvěma kostlivci (zasvěcenci ví), byl normální dialog ozvláštněn otázkami jako "Nepotkali jsme ho už někdy?"


A opravte mě, jestli je mýlím, už si totiž přesně nevybavuju podmínky, ale opakovaným restartem hry můžete odemknout záhadnou postavu, se kterou nelze nijak komunikovat, pouze ji vidíte, ale pokud rozluštíte vodítka, zjistíte, že se možná jedná o otce Sanse a Papyruse, tj. těch dvou kostlivců.
Sansův i Papyrusův dialog s vámi je zobrazen stejným fontem, podle kterého se jmenují. Já je žeru. :-D

Podobných teorií nebo faktů je hromada. Jestli umíte anglicky a zajímá vás to, zkuste se podívat na Youtube!
Každopádně doporučuji si ji zahrát. Myslím, že tvůrci měli úžasný nápad, jen škoda, že kvůli někteří přespříliš nadšení fanoušci mohli trochu pokazit pověst této hry. Postav je ve hře samozřejmě mnohem víc, než tu ukazuji, ale kdybych je měla všechny popsat, vydalo by to na strašně dlouhý článek. Navíc si myslím, že bude i lepší, když sami objevíte vše, co se v ve hře skrývá.
Zkuste to!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ZdenekW ZdenekW | E-mail | 17. ledna 2017 v 17:40 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na judi-k.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

2 FelixX FelixX | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 10:51 | Reagovat

Přidal jsem svůj blog do oblíbených

3 Mia Mia | E-mail | 15. června 2017 v 17:26 | Reagovat

Papyruse a Sanse taky miluju :D
Jinak neutral endingů je 15 plus Impossible :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama