Život je boj - tak se tu všichni pozabíjejte a já bych s dovolením prošla.

Jak jsem šla darovat krev...

19. srpna 2014 v 16:57 | Judi |  Mé kecy a názory
Poslouchám: Lucie - Amerika
Čtu: Trilogie Město (Darren Shan)

Konečně mi je osmnáct, a můžu toho využít. Už asi tři roky chci jít na darování krve a plazmy, a posledních pár měsíců přemýšlím i o kostní dřeni (ale tu mi přítel neschvaluje, a i mě přijde velmi riziková - ještě se rozhodnu).
A prostě ze dne na den jsem se rozhodla - ano, zítra půjdu!
Takže jsem se dnes probudila v sedm ráno a v kolem deváté už jsem byla ve Fakultní Nemocnici Brno Bohunice. Chvíli jsem čekala na vrátnici, kde mi milá paní dala dotazník a informace pro nováčky, vzala mi mikinu, a já šla vyplnit papír o svém zdravotním stavu. Po zkontrolování papíru sestrou bylo, až na malou nesrovnalost, v pořádku, a já šla na odběry, které měly rozhodnout, zda jsem k darování vhodná.

Odběry promluvily pozitivně. Tlak jsem měla sice ne ideál, ale šlo to. A konečně jsem se dozvěděla svou krevní skupinu - A+. Po malém sezení s lékařkou, která mi sdělila další informace (jako třeba že na příští darování bude nejvhodnější jít tak za rok, protože jsem mladá a nováček), jsem se šla občerstvit rohlíkem a limčou, a pak už jsem šla dál, kde jsem si myla ruce až k předloktí.
Krev mi brali z pravé ruky, protože levou jsem měla napichnutou od toho odběru. Postarší sestra mi trochu zkritizovala žíly (nejsou vhodné na braní krve, nehledě na to, že na začátku vůbec nechtěla téct, a bála jsem se, že to nakonec poletí do koše). Díky neustálému mačkání míčku a zatínání svalů jsem to však rozpumpovala a po osmi minutách a dvaceti vteřinách byl můj balíček krve hotov. Pyšně jsem se na něj dívala, zatímco ho sestra označovala a odnášela pryč. Dnes jsem udělala jeden z prvních kroků pomáhání lidem.
Trochu mě mrzí, že na další darování půjdu až za rok. Jasně, mohla bych jít dřív, ale hodlám respektovat doporučení lékařů. Ano, chci pomáhat lidem, ale nemusím se u toho roztrhat sama. Navíc, skupina A+ je snad ta nejobvyklejší, takže aji kdybych nešla já, tak spooousta lidí naplní spooooustu balíčků i za mě.

Vrátila jsem se zpátky do čekárny, využila žetony na jídlo a pití a vyplnila dotazník o spokojenosti. Popravdě, neměla jsem si opravdu na co stěžovat. Všichni mě upozornili na všechno alespoň třikrát, rádi mi poradili, a to, že sestra u braní krve nebyla spokojená s žílou, jsem neměla za zlé. Prostředí bylo čisté a příjemné, vše proběhlo bez zbytečných výdajů a nervů. Určitě bych se tam ráda vrátila.
Co se týče darování plasmy, uvažuju nad touto nemocnicí nebo Sanaplasmou - nebyl tam někdy někdo z vás?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kika Kika | E-mail | Web | 30. září 2014 v 12:46 | Reagovat

Já mám vždycky takový nepříjemný pocit až v krku, když čtu o darování krve (bojím se krve, jehel.. klasická holka :-) ) Je to neuvěřitelně šlechetné a já ze zdravotních důvodů nemůžu (nicméně ani nevím jestli bych se odhodlala!)

Kamarád chodil dlouhou dobu darovat krevní plazmu právě do té kliniky Sanaplasma (zejména protože dostával fin. kompenzaci 400,- a co by chudí studenti pro trochu peněz neudělali, že?) a nikdy si nestěžoval..

2 Yasminn Yasminn | E-mail | Web | 15. října 2014 v 14:01 | Reagovat

Je super, že daruješ :) Takových lid si hrozně vážím.
Já momentálně darovat krev ze zdravotních důvodů nemůžu, ale věřím, že tak za rok to už půjde. Vysoký tlak.

Ale bohužel mám i s normálním odebráním krve problém. Tedy, ne já, ale doktorka. Vždycky jí trvá celkem dlouho, než najde, odkud mi krev brát.. Nedávno si na to netroufla dokonce vůbec, prý se bála, že se mi do žíly netrefí. Mám prostě divné žíly.

Ale i tak jednou darovat chci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama