Život je boj - tak se tu všichni pozabíjejte a já bych s dovolením prošla.

Hádej co vidím... Malý vůz!

3. srpna 2014 v 23:54 | Judi |  Mé kecy a názory
Touhle větou jsem přítele dováděla přítele k šílenství nejen v planetáriu, ale i na posezení na balkoně s domácí pizzou. Ty asi tři dny totálního volna byly pro mě nejvýjimečnější v roce a nejspíš taky totálně nezapomenutelný.
Začalo to v pátek, přijela jsem pro něj do práce a měla jsem pro něj malé překvapení. Během cesty do centra Brna však stačil uhodnout, že ho čeká výlet na Kraví horu - koupila jsem lístky do planetária. A byl nadšen, doufám tedy, že to nebylo hrané.
Cestou se nám ještě podařilo se zúčastnit záchrany zdrogovaného muže - pravděpodobně bezdomovce. Ležel v podchodě, jedna žena volala záchranku, muž mu kontroloval tep. Téměř nereagoval, pěnu v hubě, no pěknej odstrašující příklad.


Přiznám se, připadala jsem si tam jako stojící trubka. Zatímco si přítel klekl a společně s druhým mužem zjišťovali schopnost dechu bezdomovce, já zjistila (alespoň si to myslím), že by mě nic z toho asi nenapadlo. Měla bych se naučit první pomoc, nikdy nevím, kdy se mi to bude hodit. Jakmile dorazila záchranná služba, muž byl řádně proplesknut, aby se probral a my byli celkem jemně vypoklonkováni.
Naše další zastávka už byla Kraví hora. Moc se mi líbil zdejší parčík, i jezírko a hvězdárna ode mě získala za rekonstrukci velké plus. V rychlosti jsme se podívali i na skvrny na Slunci. A hlavně, v digitáriu se mi líbily polohovatelné sedačky. ^_^
Vrátili jsme se domů, oba vyčerpaní. Ještě po večeři jsem dostala asi nejkrásnější dárek k narozeninám - nádherný prstýnek. ♥

Druhý den byl pro mě trochu o nervy. Neptejte se proč, jsem osoba, co špatně snáší stres nebo nátlak, takže jsem v tento den vybuchla jako papiňák asi dvakrát. Chudák přítel, opravdu oceňuju, že má se mnou trpělivost (někdo by mohl říct "už dva roky, lásko :-P"). Každopádně, oběd (hovězí ve vlastní šťávě s bramborem) hodnotím jako vydařený - a po menším šlofíku jsme se vydali na kolo. Pro mě to bylo celkem kolem 40ti kilometrů a byla jsem strhaná jak pes. Protože jsme se domluvili, že si uděláme pizzu, ještě jsem jela do Penny. Celkem se divím, že jsem se ještě vrhla do vaření, ale vyšlo to! Povedla se mi jednoduchá domácí pizza, snědli jsme skoro dva plechy :o) A ještě jsme k tomu asi dvě hodiny kecali na balkoně, prostě parádička večer! :-)
No, nesmím zapomenout, ještě mi dneska přivezl dort, který pekl sám - můžete ho vidět na úvodním obrázku tohoto článku. Moc se mi líbí a taky mi moc chutná x3

Dneska už to bylo trochu horší. Po snídani a úklidu jsme se skoro celé odpoledne smáli nad Darwinovými cenami, protože pršelo. Potom jsem mu předčítala z knihy "Procesí mrtvých" - celkem mě to bavilo. :-D Ale pak přišel nejhorší okamžik - rozloučení. Bylo to pro mě těžký, protože na 14 dní odjíždím pryč a bude mi dost chybět. :-)
Popravdě, už se těším, až budu zpátky. :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 hibernal hibernal | E-mail | 5. srpna 2014 v 22:14 | Reagovat

Píšeš docela lehce a čtivě.četla jsem tvoje předchozí články a má to stejnou úroveň.Nevím, co děláš,čím se živíš, nebo co studuješ,ale myslím, že ti něco jako kumšt docela sedí.Pokračuj.A budeš psát jenom česky?

2 Judi Judi | 6. srpna 2014 v 13:11 | Reagovat

[1]: Teda, děkuju. :-) A česky zatím budu pokračovat, moje angličtina, bohužel, nemá tak dostatečnou úroveň na články, jak bych si přála. :-)

3 Petule Petule | Web | 7. srpna 2014 v 20:01 | Reagovat

Ten člověk první ve frontě má pravdu, čte se to velmi lehce a dobře. =)

Inu dort je překrásný, máš ho šikovného. =) V Brně jsem na Kraví hoře nikdy nebyla, budu se tam muset vypravit. =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama