Život je boj - tak se tu všichni pozabíjejte a já bych s dovolením prošla.

Září 2013

Tři a půl kočičí packy

28. září 2013 v 21:25 | Judi |  Mé kecy a názory
Zatímco pracuji na počítači a soustředěně se dívám do monitoru, dveře se neslyšně pootevřou. Dovnitř vleze chlupaté stvoření, mírně kulhá. Chviličku se dívá po pokoji, očichá si batoh a nakonec se projeví její netrpělivá stránka. Dotčené

"MŇAU!"

mě zvedá ze židle, malá modelka sebou plácne o koberec a pohledem žádá o pohlazení. Další půlhodinu strávím s ní na koberci a drbu ji. Za ušima, pod krkem, na bříšku, za odměnu se mi dostává její blažené předení.

Kolik máš ještě životů?

17. září 2013 v 22:31 | Judi |  Mé kecy a názory
Osud si mě asi chce pořádně prozkoušet - nebo spíš moje mazlíčky.

Poté, co mi před nějakou dobou umřela fenka, tak se stala další událost (i když ne tak vážná) - moje kočka Micka spadla/skočila z balkonu. Těžko říct, jestli sklouzla, nebo po něčem skočila. Spíš mě znepokojuje, že se to stalo už asi potřetí.

Když odejde nejlepší přítel člověka...

5. září 2013 v 22:29 | Judi |  Mé kecy a názory
Bohužel musím oznámit ztrátu jednoho z nejlepších raných přátel, kterého jsem kdy měla...


Jmenovala se Lunečka a vzali jsme ji z útulku. Teda, byla tetina, ale chodívala jsem k ní často a hrála si s ní a brala ji za vlastní :) Když jsme šli vybírat, podala nám pac a hned bylo jasný, že je to ona. Prožila jsem s ní krásných 12 let, naposledy jsem ji viděla minulý týden v sobotu... A předevčírem jsem se dozvěděla, že už nežije :(
Chci jen říct, že mi moc chybíš, Luni. Bylas možná kapku rozmlsaná, tlustá, nepořádná, ale bylas naše. Ještě pořád mi dělá problém pochopit, že ty hravé oči už nikdy neotevřeš, nikdo mi nezašpiní moje nové oblečení a nerozhryzá papuče. Taky po mě nebude loudit sladkosti, lísat se a honit se se mnou po zahradě.
Bylas nejlepší... ♥

Zpátky do starých kolejí... a do školy

2. září 2013 v 20:29 | Judi |  Mé kecy a názory
Dva měsíce utekly strašně rychle, před nějakými osmi týdny jsem si začala rychle zvykat na vyspávání až do osmi, devíti ráno, a nyní se zase musím vrátit k normálu, tj. v 05:25 vstávat, půl hodinky na přípravu a v 06:28 mi jede vlak do Brna ;-)

Ale zase nemůžu říct, že jsem se netěšila. Brno je pro mě velké město s vícero možnostmi než má naše malé městečko. Dneska, v první den školy, jsem zářila jak sluníčko. :-D Bylo strašně fajn zase všechny vidět a povídat si s nimi, navíc se mi povedlo dobře si zabrat cvičné třídy, takže z toho jsem byla také nadšená.
Letos jsme byli poučeni, že ve škole není povoleno jezdit na koloběžce, kolečkových bruslích či se věnovat podobným aktivitám. (Zmiňuji to asi hlavně proto, že minule nic takového ve školním řádu nebylo :-D) Do toho mezi spolužáky kolovaly hrozny, švestky, meruňky a další ovoce ze zahrádky jedné naší spolužačky.

Ale stejně budu ráda, až to zase všechno zaběhne do svých kolejí. Možná to bude rutina, ale jsem ráda, když má všechno svůj řád a vím, co kde mám a co mám udělat :-) (Na překvapení mě moc neužije...) Ještě teď musím sladit některé hodiny, vyřídit si průkazku, vyplnit rozvrhy... Občas to zajde tak daleko, že v tom mám pak zmatek a nevím, co mám udělat dřív! :-D A když se na něco zapomene, je z toho akorát průšvih a další běhání navíc. -_- Tak doufám, že letos bude všechno bezproblémové. Držte mi palce ;-)

Tak hurá do třetího ročníku!